Suorgi / Tregreiner / Tree Twigs

 

ASLAUG MAGDALENA JULIUSSEN / MARITA ISOBEL SOLBERG / TROND ANSTEN

ČÁJÁHUS: Suorgi — Tregreiner  — Tree Twigs


 

ČÁJÁHUSA BIRRA

Čájáhus lea dialoga gaskal dáiddáriid Aslaug Magdalena Juliussen, Marita Isobel Solberg ja Trond Ansten, dáidagiiddiset bokte. Oasit Sámi, kveana ja davviriikkaid árbevirolaš luondduávkkástallamis ja ávnnastan árbevieruin leat vuođđun dás. Giehtaduodji ja luonddumáhttu guorahallojit orgánalaš ávdnasiid nuppástuvvamiid bokte, fokusiin čatnat oktii vássánáiggi, otnáža ja boahtteáiggi. Dáidagat láhčet saji ságastallamii oktagaslaš bargovugiid bokte, ja dat leat sihke báccit, govat, filmmat, installašuvnnat ja performánsa. Dáidagat dávistit sin jurdagiid ja suokkardallamiid dán áiggi dihtomielalašvuođas rupmaša ja dearvvašvuođa birra, ollislašvuođa ja resursageavaheami birra. Čájáhus bovde boahtit deaivvadit olbmuiguin ja dáidagiin áiccuid bokte.

 

DÁIDDÁRAT

Aslaug Magdalena Juliussen

 (r.1953, Lodegat, Romsa ja Finnmárku) lea máŋgalot jagiid bargan bácciiguin ja installašuvnnaiguin. Vuođđoávnnasin lea tekstiila ja árpu, muhto dávjá seaguha maiddái eará ávdnasiiguin, nu mo guolga, náhkki, čoarvi, geađgi ja muorra. Áddjás teknihkat leat mávssolaš oassin su dáidagis. Son guorahallá kultuvrralaš kodeksaid ja luonddueanadagaid mearkkašumi, ja ohcá refleksiiva rádjádáhpáhusaid ealliid ja olbmuid, rupmaša ja membránaid, gieđa ja vuoiŋŋa gaskka. Ovdanbuktimat addet saji mearritmeahttun dulkomiidda, ja leat seammás sihke brutálat, liikkeheamit, áicanláhkai ja geasuheaddjit.

 

Marita Isobel Solberg

(r.1977, Olmmáivággi, Romsa  ja Finnmárku) lea musihkár ja visuála dáiddár, gii bargá performánsadáidagiin, keramihkain ja installašuvnnaiguin. Bajásšaddadettiin su birastahtte mearkkašahtti ávdnasat ja objeavttat, mat laktasit lundui, duodjái ja áigodatbargui. Dáiddárvuođa váimmusin leat jienat, árgabeaivvi magiija ja lagasvuođa. Solberg guorahallá performánsadáidaga vejolašvuođaid vásáhusaid, máhtu, filosofiija ja metaforaid bokte. Áigumuššan lea hástalit ja transformeret, ja geahččala seammás olahit siskkimužžii, ja boktit vibrašuvnnaid.

 

Trond Ansten 

(r.1984, Bamble, Telemárku) lea visuála dáiddár ja luondduhálddašeaddji, gii bargá bácciiguin, filmmain ja relašuvnálalaš dáidagiin. Dáiddárvuođa guovddážis lea ávdnasiid čohkken ja bivdin luonddus, ja Ansten guorahallá beliid min oktavuođas luondduin. Orgánalaš ávdnasa transformašuvnnas dáidda šaddá giehtaduodjeárbevieruid symbiosan ja hybrida ovttastupmin. Njuovvanbázahusat, šattut ja debbot gullet ávnnaspalehttii, ja muorra guoddá dábálaččat dáidaga. Mávssolaš áksilin leat dávjá árbevirolaš bargoproseassat ođđasut dutkamis. Makkár vajálduvvon máhttu sáhttá rahpat ođđa vejolašvuođaid?