Rose-Marie Huuva: JURDDAŠ

Bures boahtin galledit čájáhusa!

Čájáhusas oaidnit válljejuvvon oasáža Rose-Marie Huuva dáidagiin maid lea ráhkadan iežas dáiddárkarriearas. Sus leat maiddái dás moadde ođđa dáidaga mat eai goassige leat čájehuvvon ovdal. Huuva bargguin leat duodjeávdnasat ja bargovuogit mat daidda laktasit dehálačča.  Dáidagat reflekterejit sámi historjjá ja iežas identitehta. Čájáhusas oaidnit installašuvnnaid, bácciid ja objeavttaid iešguđet sturrodagas ja ávdnasis ráhkaduvvon. Son adná olu orgánalaš ávdnasiid ja eanaš bohcconáhki duddjomis, ja lea maiddái eallenagi tekstiillaiguin bargan.

 

Videos čilge Rose-Marie Huuva čájáhusastis sisdoalu ja iežas duogáš jurdagiid dás:

 

Gii lea Rose-Marie Huuva

Rose-Marie Huuva riegádii jagis 1943, Gabna čearus Čohkkirašas ja ássá Gironis. Son lea sihke girječálli, govvadáiddár, duojár ja dáiddaduojár gii lea bargan badjel 50 jagi. Huuva lea okta dáid njunoš dáiddáriin iežas buolvvas.

Huuva lea duodjeoahpustis gazzan Sámij Åhpadusguovdásjis Jåhkåmåhkis ja sus lea čuoldin, hábmen ja ivdnen oahppu Jämtslöjds Vävskolas Staares. Govvadáiddárin lea ieš oahppan, autodidakt. Sus lea tekstiiladáiddár duogáš earret duodji, ja lea guovtteoli dáiddabarggus sirdán golmmaoli dáidagiin bargat. Son lea hábmen iežas erenoamáš dáiddalaš ovdanbuktima bácciin maŋŋil go lea dutkan bohcconáhki anolašvuođa dáiddaduodje ávnnasin, ja gárgedan ođđa geavahanvugiid mat eaktudit nana árbevirolaš duodjemáhtolašvuođa duogáša.

Huuva lea oassálastán moanaid sierra- ja joavkočájáhusain badjel 40 jagi. Eanaš čájáhusat leamašan davviriikkain, muhto son lea maiddái čájehan Japanas, USAs ja Panamas. Son lea almmustahttán máŋga diktagirjji ja bargá ain dáiddárin.

Rose-Marie Huuva lea váikkuhan dasa ahte sámi duojis ja dálááiggedáidagis lea badjánan árvu, ja seammás gállá luotta viidásat boahtte áigái. Lea máiddái dovddusin ahte son háliida skeŋket stuorát oasi dáidagiides dan boahttevaš sámi dáiddamuseii. Su čielga áigumuš dáidagiides skeŋket, duođašta dan stuorra dárbbu mii lea dakkár sámi institušuvdnii – sámi dáiddárat háliidit iežaset institušuvnna mii lea sámi dáidaga várás ja mii galgá hálddašit sámi dáidaga ja historjjá. Dássášii lea dušše plánejuvvon Statbygg galgá hukset dan ođđa museavistti Kárášjohkii.

Rose-MarieHuuvas lea eahpitkeahttá nana posišuvdna sámi dáiddárbirrasis, ja son lea multudáiddár guhte bargá rasttildeaddji šáŋŋeriin. Son lea sihke organisašuvnnaceggemiin bargan, doaibman stivra- ja ráđđelahttun, ja rahčan duostilit olles Sámi ovddas. Dát čájáhus lea čohkkejuvvon ulbmiliin čájehit dan stuorra viidodaga su visuálala dáidagiin ja dát lea Huuva stuorámus čájáhus mii goassige lea čájehuvvon norggabeale Sámis, ja mii ollislaččat čájeha su dáiddalaš doaimma.

Huuva lea almmustahttán davvi-sámegielat ja ruoŧagielat teavsttaid 1981 rájes, ja jagis 1999 ilmmai diktačoakkáldat Galbma rádná, mas govahallá dan áiggi go borasdávddas buozai. Dát diktagirji nominerejuvvui Davviriikkalaš girjjálašvuođa bálkkašupmái jagis 2001.

Jagis 2006 ilmmai su nubbi diktagirji Ii mihkkege leat, ja seamma jage maiddái diktagirji Viidát/Vidd masa son oassálasti golmmáin earáin ruoŧabeale sápmelaš čálliiguin. Divttat girjjis Ii mihkkege leat govahallet dan dovddu mii badjána go sámi kulturárbi jávkagoahtá ja muhttašuvvá. Divttat guoskkahit maiddái gažaldagaid mat bohciidit go olmmoš boarásmuvvá ja go buozalmasvuohta deaivida. Huuva divttat leat jorgaluvvon máŋgga gillii.

Politihkalaččat ja čálalaččat lea son erenoamáš dovddus kritihkárin dan nálledutkamii maid sápmelaččat gillájedje loahpageahčen 1800-logus gitta 1940-logu rádjai, ja son leamaš ovddasduvdi barggus oččodit ruovttoluotta sápmelaččaid oaiveskálžžuid ja olbmobázahusaid maid ruoŧa museat ja institušuvnnat dál oamastit.

Dáidagat
Dáidda Objekt for forskning – hvor lenge? (1999), referere daid viehkaválddálašvuođaide maid sápmelaččat leat gillán. Dáidagis leat 15 skáhpu, 14 skáhpu siste leat oaiveskálžžut, ja mat birastahttet muoldalána. Dan 15. skáhpus váilu oaiveskálžu, ja dát referere dan viehkaválddálaš hávde rievidan historjái. Dát dáidda ja dan namma lea čielga proteasta, ja mii semmás čujuha máŋgga sullasaš áššái. Dat oaiveskálžžut dáidagis leat iešalddis jaskadis oamit, muhto go dan 15 skáhpu bardá riekkisin, de das čuožžila garra visuála ovdabuktojupmi. Dáidagis boahtá suhttu ja áŧestus čielgasit ovdan.

Dán čájáhussii lea Huuva ráhkadan guokte ođđa dáidaga, Girjas ja Eadni. Dáidagiid vuolggasadji lea dat dáhpáhusat main son garrasit berošta. Girjas referere dan logi jagi guhkes rahčamii ruoŧa eiseválddiid vuostá, ja mas Girjas čearru gáibidii iešmearrideami iežasit guohtoneatnamiida. Girjas vuittii ruoŧa stáhta vuostá alimusrivettis jagis 2020 ja lea vuosttas geardi go sápmelaš vuoitá.

Eadni refererer seamma historjjálaš viehkaválddálašvuhti masa Objekt for forskning – hvor lenge? (1999). Sámediggi lea juo guhkes áiggi rahčan oččodit ruovttoluotta sápmelaččaid oaiveskálžžuid ja olbmobázahusaid mat vurkkoduvvojit ruoŧa museain ja institušuvnnain. Doppe leat maiddái dáiddára máttuid bázahusat.

Dáidda Áhkku 448 vuorkká (2006) lea guovddážis čájáhusas. Váldo oasis dáidagis čuožžu Huuva áhkkorohki duogábeal giligiissá, čáhppes-vilges govva, govvejuvvon jagis 1939, ja lea dat áidna govva áhkustis. Læstadianisma lei garas Sámis dan áigge, ja govvema adne suddun. Gova birastahttet 448 smávva skáhpoža, ivdnás láđđebihtážiiguin gissojuvvon, ja darvvihuvvon báldda-bálddalaga ráidun. Dát skáhpožat assosierejit čiegus ártnaide mat livččejit sáhttán leahkit áhku giissás. Dáinna dáidagiin gudnejahttá Huuva áhkustis, ja dan máhtolašvuođa árbbi man son fievrridii viidásat maŋisboahttiide.

Rahpandoalut eai lágiduvvo
SDG váldá korona leavvama Kárášjogas duođalaččat ja daid plánejuvvon rahpandoaluid eat lágit. Čájáhusa sáhttá liikká galledit rabasáiggis, muhto šállošatgo eat sáhte fállat joavko ofelastimiid. Mii ávžžuhat galledeaddjiid spriitet gieđaid, geavahit njálbmesuoji ja doallat gaskka. Jus leat buozas, de biso ruovttus. Čájáhusii luoitit sisa eanemusat 10 olbmo oktanagas.

Mii ávžžuhat buohkaid čuovvut covid njoammuneastadan njuolggadusaid. Giitu go veahkehat eastadit njoammuma.

Govva: “Áhkku 448 vuorkká”, 2006. Govven: Liv Engholm.