20.01.2024 13:00
Sámi dáiddačehpiidsearvvi stivrrajođiheaddji Lene E. Westerås ja Sámi dáiddačehpiidsearvvi lahttu Hilde Skancke Pedersen muitaleaba Fápmu-dáiddaprošeavtta birra ja čájeheaba govaid čájáhusas, mas lei seamma namma, ja muhtun dáidagiid mat ledje mielde čájáhusas.
Fápmu-čájáhus lei Álttá dáiddasearvvi lanjain 2023 čavčča. 49 dáiddára, geat buohkat leat Sámi dáiddačehpiid searvvi lahtut, ledje mielde dáidagiin, main sii ohce inspirašuvnna máttuid fámus, seammás geahčastat lei boahtteáigái. «Makkár jurdagat, dovddut ja govat din mielas laktásit doahpagii Fápmu?» lei jearaldat dáiddáriidda, geat bovdejuvvojedje mielde prošektii. Čájáhussii searvan dáiddáriin lei viiddis ja máŋggabealat dulkojupmi doahpagis čájáhusa dáidagiin. Westerås ja Skancke Pedersen leigga prošeavtta kuráhtorat ja dál soai láidesteaba čájáhusa váibmosii ja muitaleaba maiddái hástalusain, mat badjánedje. Máŋga dáidagiin leat dál SDG:s ja daid sáhttá geahččat logaldaga áigge ja maŋŋá.
Čájáhusrahpamis Álttás Sámedikki politihkalaš ráđđeaddi dajai, ahte «Sámi dáidda ja sámi dáiddárat leat olahan issoras ollu Sámi dáiddačehpiid searvvi ásaheami rájes, erenoamážit oinnolašvuođa ektui. Mearkkašahttin lea ahte ollu sámi dáidagis lea eanet dohkkehuvvon ja čájehuvvon olgoriikkas go nationála ásahusain. Seammás diehtit ahte ain leat ollu hástalusat ovdalgo mii olahit oadjebas ja vuorddehahtti rámmaid sámi dáiddáriid dáiddadoaimmaheapmái. Oassin boahttevaš soabadanbarggus evttoha Duohtavuođa- ja soabadankommišuvdna earret eará nannet sámi dáiddárorganisašuvnnaid, juoga maid Sámediggi doarju ollásit.
Fápmu lea nana čájáhus maid gievrras dáiddárat garra dieđihemiin leat ávdnen ja mii čájeha midjiide searvevuođa ja ovttasdoaibmama givrodaga».
SDG bovde vásihit vuogas bottu, mas ságastallat dáidaga birra. Geahppa guossoheapmi.
Áigi: Sullii diibmu
