Deaivvadeapmi Mázes, ulbmilin ásahit ođđasit Mázejoavkku dálu
Prográmma
OCA DIEĐIHA
Golmma beaivvi čoahkkaneapmi Mázes, lágideaddjin Sámediggi, ulbmilin ođđasit ásahit legendáralaš Mázejoavkkudálu ja dáiddabájiid.
Čakčamánu 24.–26. b. 2017
Giliviessu, Máze skuvla, Mázejoavkku dállu ja eará báikkit.
Giliviessu 9525 Máze
Sápmi/Norga
samediggi.no
oca.no
Norgga Sámediggi lea almmuhan ahte lágidit golmma beaivvi čoahkkaneami, man ulbmil lea ovddidit álgoálbmogiid dáiddárorrunsaji legendáralaš Mázejoavkku: Sámi Dáiddajoavkku dállui, mas lea ásodat ja dáiddabájit. Dan oktavuođas OCA doarju ja viiddida bovdehusa, ja bovde dál Sámi ja álgoálbmot dáiddáriid searvat bargobájiide ja paneladigaštallamii, mat lágiduvvojit čakčamánu 24.-26. b. 2017 Mázes.
Ovttas báikkálaš oasálaččaiguin Sámis, guovlludási ja riikkaidgaskasaš ráđđeaddiiguin ja doarjuiguin, Sámediggi lea bargagoahtán legendáralaš Mázejoavkku: Sámi Dáiddajoavkku dálu ođđasit ásahemiin, mii sisdoallá ásodaga ja dáiddabájiid. Dáiddárdálu ealáskahttinproseassa olis lágidit iešguđet dáhpáhusaid, vuosttamužžan bargobáji álgoálbmotmetodologiijaid birra, man ulbmiljoavkun leat Sámi dáiddárat ja kuráhtorat. Báji jođiha Harald Gaski ovttas girječálliin ja d14-kuráhtoriin Candice Hopkinsain, professor Rauna Kuokkaneniin ja Jelena Porsangeriin. Nubbi lea musihkkabargobádji mas guorahallat jienaid báddema luonddus, ja dainna bargaba beakkán musihkar ja komponista, Johan Sara Jr., gii orru Mázes, ja eksperimentála komponista ja dáiddár Raven Chacon. Goalmmát bargobájis guorahallet álgoálbmotestetihka giela dáidaga, duoji ja luovvalasvuođa suorggis, ja das leat ovdanbuktimat ja interaktiiva ságastallamat dáiddáriiguin Gunvor Guttorm, Britta Marakatt-Labba ja Julie Edel Hardenberg. Čájehit maiddái oasi jearahallanráiddus, main Rossella Ragazzi ja Terje Brantenberg jearahalaiga Trygve Lund Guttormsena 2008. Jearahalli guovttos leaba Tromssa universiteahttamusea vuosttašamanuenssat, Norgga árktalaš universiteahtas.
Mázejoavku : Sámi Dáiddajoavku ávvuduvvo
panelaságastallamiin, mas váldet ovdan joavkku vássánáiggi, dálááiggi ja boahtteáiggi. Ságastallin servet máŋgasat legendáralaš Mázejoavkkus: Sámi Dáiddajoavkkus; Ánde Somby gii lea boahttevaš MDJ-vuođđudusa bargojoavkku lahttu; ja Adam Szymczyk, gii lea documenta 14 dáiddalaš jođiheaddji. Váldodáhpáhusaiguin buohtalagaid RiddoDuottarMuseat čájehit dokumentašuvnna ja muhtun dáidagiid mat čájehit Máze rolla Álttá akšuvnnaid áigge 1970:s.
Oppalaš jearaldagaid vástida Sámedikki kulturráđđeaddi Silja Somby, silja.somby@samediggi.no /
+47 78 48 42 30
Lágideami ja ruhtadeami birra
Erenoamáš giitosat Guovdageainnu suohkanii ja Máze gillái. OCA ruhtada álgoálbmotmetodologiija bargobáji ja musihkkabargobáji. Eksploratiiva álgoálbmotestetihka giellabargobáji ruhtadit Sámi dáiddaguovddáš, Mobilizing Inuit Cultural Heritage (MICH), York University, Canada, ja Sámediggi. Norgga olgoriikkadepartemeanta ruhtada olgoriikka oasseváldiid oasi dáhpáhusas.
Mázejoavkku: Sámi Dáiddajoavkku birra
Dáiddáriid dállu ásahuvvui 1978 Mázejoavkku: Sámi Dáiddajoavkku váldobáikin. Mielde ledje Aage Gaup (r.1943), Synnøve Persen (r.1950), Josef Halse (r.1951), Keviselie/Hans Ragnar Mathisen (r.1945), Trygve Lund Guttormsen (1933–2012), Ranveig Persen (r.1953), Berit Marit Hætta (r.1948) ja Britta Marakatt-Labba (r.1951). nDállu lei politihkalaš aktivismma katalysáhtor 1970-logus, ja lea leamaš luovvalas energiija mávssolaš gáldu guovllus gitta dan rájes. Trygve Lund Guttormsenis lei erenoamáš mearkkašupmi báikki doalaheamis dassáigo son guđii min 2012. Mázejoavku: Sámi Dáiddajoavku lei vuosttaš nuorra dáiddáriid buolva soađi maŋŋá, mii lei rámis iežas duogážis, ovdanbuvttii sámevuođa heahpankeahttá ja gáibidišgođii ođastuvvon saji Sámis dan láhkai ahte dat ákkastallagođii ja digaštallagođii Sámi jurddašeami dáidaga bokte. Mázejoavkku: Sámi Dáiddajoavkku barggu ávvudit documenta 14 ‑čájáhusa olis, gosa golbma lahtu leat bovdejuvvon.
Ságasteaddjit
Harald Gaski lea Sámi girjjálašvuođa vuosttašamanuensa Norgga árktalaš universiteahtas (UiT) ja lea čállán ja doaimmahan ollu girjjiid ja artihkkaliid sámi girjjálašvuođa ja kultuvrra birra. Harald Gaski lea davvisápmelaš, son lea Deanus eret.
Candice Hopkins lea riikkaidgaskasaččat gudnejahttojuvvon čálli, dutki ja maiddái documenta 14 kuráhtor. Candice Hopkins lea tlingit, álgoálggus Whitehorses, Yukonis.
Rauna Kuokkanen lea árktalaš eamiálbmotdutkamuša professor Lappi universitehtas ja maiddái veahkkeprofessor stáhtadiehtagiid lágádusas ja álgoálbmotoahpuid prográmmas Toronto universiteahtas, Kanadas. Rauna Kuokkanen lea sápmelaš ja lea eret Ohcejogas.
Jelena Porsanger lea sámi dutki, gii lea nákkahallan oskuhistorjjás ja filosofiijas. Jelena Porsanger lea gielddasápmelaš ja lea Lujávrris eret.
Johan Sara Jr. lea komponista, gitarista ja juoigi, gii lea riegádan Guovdageainnus ja orru dál Mázes. Johan Sara Jr. lea davvisápmelaš.
Raven Chacon lea komponista, performánsa- ja installašuvdnadáiddár, gii orru Albuquerques, New Mexicos. Son lea maid Indigenous art collective Postcommodity lahttu, ja son lei mielde documenta 14:s. Raven Chacon lea navajo.
Gunvor Guttorm lea čálli, duodjeprofessor ja Sámi Allaskuvlla rector Guovdageainnus. Gunvor Guttorm lea davvisápmelaš, son lea Kárášjogas eret.
Britta Marakatt-Labba lea govvadáiddár ja lea leamaš Sámi Dáiddajoavkku lahttu. Britta Marakatt-Labba lea eret Badje-Sohpparis.
Julie Edel Hardenberg lea dáiddár, scenográfa ja čálli, ja lea eret Nuukas, Kalaallit Nunaatas. Julie Edel Hardenberg lea inuihtta.
2017: Álgoálbmotdáidaga ja–jurddašeami jahki
OCA 2017 prográmma čalmmustahttá álgoálbmogiid dáidaga ja jurddašeami, ja lokte dálá áiggis mávssolaš álgoálbmotáššiid, main lea máilmmiviidosaš mearkkašupmi, ja gutnejahttá Sámi 100 jagi ávvudeami Tråantes (Troandimis) 2017. Prográmmas leat guovlludási ja riikkaidgaskasaš dialogat ja ovttasbargu, mii ollašuhttojuvvo sierralágan dáhpáhusaid ráidun iešguđet báikkiin Norggas ja dobbelis. Mielde lea dutkan, dáiddárorrumat, čájáhusat, diŋgojuvvon teavsttat ja ollu dáhpáhusat, maid ollašuhttit OCA pilohttakantuvrra bokte, mii lea Tromssas, ja maiddái Oslo lanjain. Dutkanvuđot oasi loahpas lágiduvvo čájáhus ‘Let the River Flow. The Sovereign Will and the Making of a New Worldliness’ (Divtte eanu golgat. Suverena dáhttu ja ođđa máilmmálašvuohta), mii rahppojuvvo cuoŋománus 2018, ja mas guorahallat Sámi dáiddaaktivismma lagamus historjjá Sámis (Norggas, Ruoŧas, Suomas ja Ruoššas), ja mo dat dávistuvvo riikkaidgaskasaš jurddašeames dán áigge.
