Golbma prošeavtta identitehta, gullevašvuođa ja amasvuođa birra ovddeš áiggis ja dálá áiggis, boares vugiid nuppástusaid birra ja sirdin min áigái. 22.11.- 02.12.12 Small Projects, Tromsø 10.06. -12.06.13 Alta Kunstforening.
1928 fárrii Simoni Laakso Eanodagas eret bearrašiin ja bohccuidisguin Hamburg Zooi. Doppe ásse čájáhusbáikkis jahkebeali ja guoimmuhedje olbmuid. Dát lei olbmuid mielas eksohtalaš eallin.
2012 boahtá su máttarmánná Markku Laakso, oktan Annika Dahlstenain seamma báikái. Hamburg Zooas sudnos lei performance, seamma sajis go Markku máttuin lei čájáhus.
Dát lea okta golmma prošeavttas mii lea Fall Back Spring Forward čájáhusas. Máŋggaláhkai gehččet sii ovddeš áiggi dálá áiggis, mo ortnegat ja struktuvrrat govvidit dahje lágidit dálá ja boahttevaš áigeguovdilis áššiid. Sii gehččet mo ovddeš áddejumit ja stereotypiat hállet midjiide dálá áiggis ja boahttevuođas, mo dát historjjá oaidnu muitala midjiide dál. Dát čájeha ahte ii oktage sáhte modernitehta olggobeallai čuoččastit; dat guoská midjiide buohkaide.
Annika Dahlsten/Markku Laakso A Campfier in Zoo, lea historjá fas ođđasit geahčaduvvon ja fas ođđasit govveduvvon ođđa fotogovaid ja videoid bokte, mat bidjet ja isket eksohtalaš, báruhis, ja spiehkaseaddji vásáhusaid. Julie Edel Hardenberg Sapiitsut (Sángárat) muitala dan post-koloniála našuvnna mii ii goassige čađahuvvon, máŋggaid filbmaplakáhtaid bokte, govain mat eai čuvge dušše identitehtaid váilli, muhto ráhkadit vel ođđa sáŋggáriid. Dát filbmaplakáhtat muitalit imagineara filmmaid birra, dahkan Ruonáeatnamis, maid dát ássit leat dál buvttadan.
Kristin Tårnesvik geahčada giellaproseassa, mo vokabulára ja sánit ovddidit identitehta ja legitimerejit stereotypaid. Tårnesvika prošeakta lea 1914 – 1950 áiggi girjealmmuhemiid, poastakoarttaid ja manifeasttaid ávdnasiid vuođul. Dat mii čájehuvvo Fall Back Spring Forward čájáhusas lea váldon Samekulturen girjjis, Romssa Musea almmuhan 1958.