Sámi Dáiddaguovddáš sávvá gallededdjiide fas buresboahtima go viimmat uvssaid fas rahpat geassečájáhusaiguin. “Elisabeth Meyer: Jođi buoret go oru” lea dat nubbi guovtti čájáhusas mii rahppojuvvo lávvardaga suoidnemánu 4. beaivvi tii. 18:00.
Govvideaddji ja journalista Elisabeth Meyer lei guhká vajálduvvon Norgga fotogovvahistorjjás. Su govat ledje 30 jagi čihkosis muhtun rájus. Reportášagovvideaddji, gii riegádii Tønsbergas jagis 1899, mátkkoštii juo 1930-logus eksohtálaš guovlluin máilmmis, ja deaivvadii Mahatma Gandhiin Indias, dan áigge go Gandhi čohkkái giddagasas, ja nisu galledii maiddái Kemal Atatürka, Tyrkias. Jagis 1929s lei son navdimis dat vuosttaš oarjemáilmme nisu gii finadii Persias (odne Iran). Dallego son gearggai fotogovva oahpu gazzamiin Berlinas ja Prahas jagiid 1937-39, de vulggii su vuosttaš mátki, namalassii Finnmárkui. Mii oažžut odne leat giitevačča dan áŋiris Gillevuona oahpaheaddjái Øystein Sundei, ja oaidnilis girjerádjoshovdii Sissel Jakolai Čáhcesullos, danin go lea sudno gudni ahte govat gárte Finnmárkku fylkkagirjerádjosa vuorkái jagis 1999s. Govvavuorkkás leat árvvu mielde 1600 originala negatiivva Elisabeth Meyera govain. Birrasii 600 gova leat govviduvvon sámeguovlluin, eatnašat Kárášjogas ja Guovdageainnus.
Mii sáhttit dál illudit danin go oassi Kárášjohtgovain dál čájehuvvojit Sámi Dáiddaguovddášžis. Govvaprošeakta leamašan lagaš ovttasbargu Kárenaš Sámi giella- ja kulturguovddážiin Kárášjogas. SVD/DSS Musea- ja historjásearvi Kárášjogas lea bargan govva identifiseremiin. Searvi lea máiddái čohkken muitalusaid ja luđiid mat čadnasit govaide, ja dán oktavuođas leatge jearahallojuvvon vuorasolbmot Kárášjogas. Dán barggu boađus lea alla árvosaš ja mávssolaš árbediehtu ja kulturárbi maŋit áigái.
Čájáhusáigodat 04.07. – 30.08.2020
