Čájáhusrahpan juovlamánu 5. beaivvi diibmu 18.00.
Stuorra iluin almmuhat dál min boahtte čájáhusa Sámi dáiddaguovddážis (SDG).
Čájáhus lea ovttasbargu gaskal SDG ja Sámedikki dálááiggi dáidagiid ja dáiddadujiid oastinortnega oastinlávdegotti, ja mii čájehat 2023-2025 áigodaga dáiddaoastimiid.
Galledeaddjit besset vásihit stuorra čájáhusa mas leat oktiibuot 66 sámi dálááigge dáidaga ja dáiddaduoji, ráhkaduvvon 38 dáiddáris miehtá Sámi.
Sámedikki dálááiggi dáidagiid ja dáiddadujiid oastinortnega oastinlávdegotti jođiheaddji, Grethe Gunneng, dadjá ná oastima birra:
“Sámedikki dálááiggi dáidagiid ja dáiddadujiid oastinortnega oastinlávdegoddi 2023-2025, lea geahččalan laktit miehtá Sámi viiddis dáiddalaš ovdanbuktimiid boahttevaš Sámi Dáiddamuseii. Dáiddaoastimat sisdollet čábbámus dujiid ráhkaduvvon muoras, dávttis, silbbas ja tekstiillas, dasto akvareallaid, njuohtamiid, prentehusaid ja fotogovvabargguid, jietna- ja videobargguid, – smávit ja stuorát installašuvnnat mat leat ráhkaduvvon iešguđetlágan ávdnasis. Áigegovat – lea šaddan dego fáddán Sámedikki dáiddaoastinčájáhussii. Mii eallit dál dakkár áiggis mas biras- ja dálkkádatrievdamat
lassánit, politihkalaš nuppástuvvamat gevvet fáhkkestaga, ja sámi kultuvra ja árbevierut leat garra deaddaga vuolde. Dán dilis lea erenoamáš deaŧalaš
čalmmustahttit ja seailluhit árbemáhtu, seammás maiddái jurddašallat, buktit ovdan oaiviliid dálá áiggis ja daid hástalusaid birra maid mii vásihat.”
Sámedikki oastinlávdegottis leat guokte áirasa, goappašagat leaba aktiiva sámi dáiddára geat leaba válljejuvvon guovtti jahkái. SDG čájáhus – mii lágiduvvo juohke nuppi jagi – čájeha dáidagiid ja dáiddadujiid maid dálá lávdegoddi lea oastán, ja lea seammás dán lávdegotti barggu loahpaheapmi, ja ođđa lávdegotti álggaheapmi. Dáiddačoakkáldagas leat dál badjel 1600 dáidaga ja dáiddaduoji, ja vurkejuvvo RiddoDuottarMuseat – Sámi Dáiddamagasiinnas, Kárášjogas. Dáinna čoakkáldagain áigu Sámediggi sihkkarastit dáiddabargguid maidda lea erenoamáš dáiddalaš beroštupmi sámi dálááiggi dáidagiid ja dáiddadujiid oktavuođas, lassin deaŧalaš referánsabuktosiidda. Dáiddalaš kvalitehta, miellagiddevaš ja eksperimentála barggut, ja maiddái ođđaset dáiddalaš ovdanbuktimat leat guovddážis go lávdegoddi bargguidis bokte hábme ja hukse sámi dáiddačoakkáldaga mii čájehuvvo boahttevaš sámi dáiddamuseas.
SDG lea rámis ja giitevaš go lea oastinlávdegotti čájáhusbáikin, ja beassat bovdet álbmoga dákkár ollislaš ja nana dáiddavásáhussii – deaivvadit dáid miehtá Sámi
deaŧalaš dáiddalaš jienaiguin.
Mii fállat vejolašvuođa diŋgot ovdagihtii preassačájeheami ovdal čájáhusrahpama – váldde oktavuođa beaivválašjođiheddjiin Line Kalak, e-poastačujuhus:
line@samidaiddaguovddas.no dahje čuojat telefovdnii +47 916 88 521 dahkan dihte šiehtadusa preassačájeheapmái, jearahallamiidda, dahje oažžut vástádusa
eará gažaldagaide.
Govat mat čuvvot mielddusin galget krediterejuvvot:
Mielddus 1. RDM/ Per Asle Sara
Mielddus 2. RDM/ Håkon Holmgren Gabrielsen
Mielddus 3. RDM/ Håkon Holmgren Gabrielsen
Mielddus 4. RDM/ Håkon Holmgren Gabrielsen
Mielddus 5. RDM/ Håkon Holmgren Gabrielsen
Mielddus 6. RDM/ Håkon Holmgren Gabrielsen
Čájáhusáigodat: juovlamánu 5.beaivvis 2025 – guovvamánu 15. beaivái 2026.
Čuovvovaš dáidagiid ja dáiddadujiid leat oastán dáid dáiddáriin, ja leat oassin dán viiddis čájáhusas:
John Savio
Siri Baggerman
Per Isak Juuso
Lena Stenberg
Elisabeth Thorsen
Charlotte Nilsen
Iver Jåks
Trygve Lund Guttormsen
Britta Marakatt-Labba
Lars Pirak
Hans Ragnar Mathisen
Ansgar Ole Olsen
Ramona Salo Myrseth
Rose Marie-Huuva
Kristin Tårnesvik
Anders Sunna
Jon Tomas Utsi
Nils-Johan Labba
Ilmari Tapiola
Per Ola Utsi
Sami Laiti
Randi Marainen
Anders Sunna (1937) Duojár
Torsten Fanki
Per-Stefan Idivuoma
Olavi Sakari Saijets
Jostein Venås
Elina Waage Mikalsen
Gjert Rognli
Lova Isabelle Lundberg
Anna C. Sjursen
Josef Halse
Ingunn J. Moen Reinsnes
Synnøve Persen
Per Heimly
Sissel M Bergh
Lene Westerås
Laila Labba
