Bures boahtin čájáhusrahpamii lávvardaga skábmamánu 10. beaivvi dii. 18:00.
Sámi Dáiddaguovddáža maŋimuš čájáhusáigodagas dán jagi čájehuvvojit Aage Gaupa báccit ja sárgumat.
Aage Gaup čájeha áibbas ođđa dáiddabargguid maid lea geasi ja čavčča mielde gárvvistan dán čájáhussii. Son lea vihtta muorrabácci duddjon ja sárgon golbma stuorra historjjálaš gova. Su teahterbargoduogáš boahtá čielgasit ovdan čájáhusas masa lea lávdedáiddalaččat heivehuvvon čuovga ja jietna. Son lea ovttasbargan jietnadáiddáriin Halvdan Nedrejordain ja Kurt Hermanseniin gii lea čuovgadáiddalaš buvttadeami dahkan čájáhussii. Fáddán lea sámi dološosku ja historjá. Dat visuála giella boahtá noaiderumbosymbolain.
Aage Gaup (r. 1943) ássá Kárášjogas, ja sus leat bargolanjat ruovttustis. Son lea oahppan dáiddárin Kunstakademiet i Trondheim:as, bázzeossodagas (Dáiddaakademiijas Troandimis). Sus lea guhkes dáiddárduogáš, olu čájáhusat sis- ja olgoriikkas leat čájehuvvon, erenoamážit joavkočájáhusain lea oassálastán son, ja maiguin leamašan sámi peršpektiiva ja fáddá. Aage Gaup lea eanemus dovddus ásahusvisttiid čiŋaheaddjin ja bázzedahkkin. Kárášjogas lea son erenoamážit dovddusin Bigán Ovllá ja Báltto Sámmola muitobácci dahkama dihtii, ja lea maiddái earret eará čiŋahan Várjjat Sámi musea, Romssa Universitehta, Bådåddjo girdihápmana ja Guovdageainnu kulturviesu. Son lea riikkaoasi dovdoseamos dáiddáriid searvvis, daid eatnat dáiddabargguidis dihtii, ja lea dáiddárin leamašan juo 40 jagi, gitta dan rájes go son vuosttasgeardde oassálasttii Høstutstillingenis 1978s. Aage Gaup lea earret bázzedahkkamiid, maiddái lávdehábmejeaddjin bargan Beaivváš Sámi Nášunálateáhteris.
