Mary Ailonieida Sombán Mari lea sámi girječálli, dramatihkar ja govvadáiddár. Vuosttas girjjis maid son čálii 1976 son oaččui bistevaš saji sámi girjjálašvuhtii: Ámmul ja alit oarbmælli lei vuosttas sámegiel mánáidgirji mii almmuhuvvui. Su kreatiiva mátki lea mielddisbuktán ahte son lea leamáš evttohassan Davviriikkaid ráđi girjjálašvuođa bálkašupmái ja Davviriikkaid ráđi mánáidgirjjálašvuođa bálkašupmái.girjiiguin .Uhcca čerbmen Bizi girdi pilohta, Davvi Girji 2016, Beaivváš mánát / leve blandt reptiler, Mondo forlag 2022, Arvedávgerihkii Davvi Girji 2023. Lea vuoitán Grafill balkašumi- Årets vakreste bok 2022, girjen Beaivváš mánát/ leve blandt reptiler, Norgga nuoraid ja mánáid girječállid balkašumii 2023, ja lea nammaduvvun Astrid Lindgren balkašupmái 2025 Son álggii árrat beroštit eamiálbmogiid perspektiivvas globálalaččat ja orui máŋga jagi Davvi-Amerihká eamiálbmogiid luhtte. Sombán Mari lei mielde álggaheamen Sámi girječálliid searvvi 1979:s.
Mary Ailonieida Sombán Mari suokkardallá boares sámi oskkuid ja beaivváža nana gudnejahttima. Su dáidda ávvuda beaivváža eallima ovdanahtti fámu ja sámi kultuvrra vuoiŋŋalašvuođa. Son maiddái guorahallá vuđolaččat sihke historjjá ja sápmelaččaid dálá áiggi hástalusaid kolonialiseremiin, kultuvrra duššademiin ja identitehttapolitihkain.
Mary Ailonieida Sombán Mari dáidda, nugo maiddái su čállinbarggut, sisdollet sihke fámolaš sosiala fáttáid ja gievra oktavuođa vuoiŋŋalašvuhtii ja lundui. Dáinna čájehusain son bovde gehččiid visuála háleštallamii sámi árbevieruid, vuostálastinnávccaid ja modernitehta birra, seammás go ávvuda iežas kultuvrra čáppisvuođa ja fámu.
su govat leamaš čájálmasasain Bergen Kunsthall 2020, Tromsø kunstforening 2022
Venezia biennale 2023, Oslo Kunstnerforbund 2024, ArkDes Stokholm 2024-25
Dáiddár geavaha duostilis govvagiela ja nana ivnniid ráhkadit fámolaš visuála muitalusa, dakkára mii muitala sámi identitehta birra, ii dušše mo dat lea leamaš ovdal, muhto maiddái mo dat leat dálá áiggis ja mo dat sáhttá šaddat boahte áiggis. Čájáhus addá gehččiide vejolašvuođa oassálastit dakkár eamiálbmotmuitaleaddji dáidagii mii gođđá oktii divttaid, aktivismma ja visuála govaid dávisteaddji dáiddan.
Guossit:
Joar Nango
Tanya Busse
Lene E. Westerås
Silja Somby
Sara Bigga Somby Wali
Sissel Horndal
Sámediggeráđđi Elisabeth Erke rahpá čájáhusa.
